pondělí 6. ledna 2014

Jako ovce...

Název tohoto příspěvku je možná trošku matoucí. Ne, nenechal jsem se strhnout hlavním proudem a ani jsem nezačal dělat "bééé".
Řeč je o změně oblečení. Přešel jsem totiž na merino vlnu, ve které hodlám jet onu výpravu, do níž zbývá prakticky už jen chvilička. Poprvé jsem se o tomto údajně zázračném materiálu dozvěděl minulý rok, kdy jsme společně se Zbyňkem dělali doprovod Pavlu Šimečkovi na jeho cestě kolem republiky (link na naše video) na longboardu. Podruhé jsem u stánku na veletrhu SportLife, který, jak jsem se přesvědčil, je rok od roku horší, dostal od týpka, co v tomhle prádle absolvoval výstup na jakousi horu v Himalájích, tip na konkrétního výrobce. Tím je norská firma Devold, která určitě ví co dělá, neboť už funguje nějaký ten pátek. Vyráběli oblečení např. pro Amundsena...
A co že to merino vlastně je? Nebudu sáhodlouze popisovat charakteristiku vláken a podobný blbinky, kdokoliv si to může vygůglit. Tak jen ve zkratce. Je to ovčí vlna, získávaná z ovcí speciálně šlechtěných pro tyto účely. Je to jen ta část jemných vláken, které jim dorůstají na zimu. Největším producentem je v současnosti Austrálie a Nový Zéland.
V čem je fígl? Oblečení vyrobené z tohoto materiálu je termoregulační (v zimě hřeje, v teple chladí, samozřejmě všechno má své meze), přirozeně antibakteriální (i po několikanásobném propocení oblečení nesmrdí, páč se v něm nemnoží bakterie) a mimo jiné taky, narozdíl od syntetik, biologicky odbouratelné, ekologické a já nevím co ještě. Skvěle saje pot a dýchá na bázi vláken. Syntetika dýchá jen na bázi mezer mezi vlákny. Čím hustější pletenina, tím míň dýchá. Vlna může být silná a hustá jak chce a dýchat bude pořád stejně.
Jem nesmírně zvědavý na tu antibakteriální schopnost. Cesta by měla trvat jeden měsíc a to je doba, kterou by to mělo zvládnout bez praní. Ikdyž, mám trochu obavy z trenclí. Přece jen, ehm, je to dost dlouho... (samozřejmě beru náhradní na spaní, mám možná o kolečko míň, ale nejsem magor). Proto, počínaje dneškem, začínám nosit jen triko, spoďáry a ponožky (samozřejmě i kalhoty, ale klasické bavlněné "na lítačku" nebo syntetiku na kole :) a pokud mě nic nesežere zaživa, tak po měsíci, tedy 6. února, vynesu verdikt. Budu v tom běžně trénovat a budu to i nosit jako běžné prádlo. Nebudu to prát a uvidíme, jestli je to opravdu takové, jak tvrdí výrobce a prodejci.

Snad jen jedinou nevýhodou tohoto prádla je jeho cena, která není zrovna nízká a hodně se odvíjí od gramáže. Já mám věci z řady Sport (190g/m2), tedy skoro tu nejlehčí. Existují ale další, kde jsou např. kalhoty (první vrstva) do mínus padesáti stupňů Celsia apod. V konečném důsledku ale člověk ušetří. Nejen svou peněženku, ale něco málo vydělá i životní prostředí. Proč? No je to jednoduché. Jelikož se tohle prádlo nemusí tak často prát, pak člověk, jenž jej používá, ušetří spoustu vody a i něco málo té energie. Ekoteroristy potěší nevypouštím fosfátů a bělidel, obsažené v pracích prášcích. Tohle prádlo se totiž pere ve speciálním pracím gelu, který sice není tak levný jako klasický prášek, ale jelikož ho použijete nečetněkrát méně často, vydrží dlouho. Je vyroben z jakýchsi mýdlových ořechů (pěstované v Indii a Nepálu), čili čistě přírodní, neparfémovaný (to se mi na tom líbí nejvíc, už žádné brutální útoky na čichové smysly po každém praní) výrobek podporující trh v zemích třetího světa...





Pokud se toto skutečně osvědčí, jsem odhodlán osvobodit se od nekonečných hald všemožného prádla a jeho věčného praní. Podle toho co o merinu tvrdí spousta lidí, kteří s ním mají zkušenosti, to asi bude pravda :)

Žádné komentáře:

Okomentovat