Už na první pohled vypadá tato jednokolka celkem robustně. QU-AX si (alespoň v době vzniku článku) nezakládá na gramařině, ale na pevnosti svých strojů. Jejich wheelsety (zapletená kola) jsou díky velkému počtu drátů prakticky nezničitelné, ocelové rámy sice těžší, ale tak nějak jednodušší.
Byla to moje úplně první jednokolka, která musela snášet neustálé padání na zem a časté nadávky. Učil jsem se na ní doma na dvoře. To aby se mi lidi na ulici nesmáli. Byly to dva týdny dřiny a nervů, ale taky radosti a odhodlání dotáhnout to až do konce. Oproti kolu to bylo něco úplně jiného. Sice jsem ji vlastnil jen asi měsíc a půl, ale byla to právě ona. To ona spustila ten sled událostí, který vyústil až v cestu kolem České republiky a brázdění kraje cestovními jednokolkami. Za tu krátkou dobu jsem si ji i přes její nepoužitelnost pro výlety docela oblíbil.
Dnes již bohužel neexistuje. Alespoň ne v původním stavu. Postupně měnila majitele až ji nakonec ten poslední skákáním po všem možném odrovnal. Zbyl z ní jen rám, který se mi po nějakém čase vrátil a slouží dodnes.
Žádné komentáře:
Okomentovat