Kolem hranic ČR

 Teorie


Základní předpoklad je navštívení všech čtyřech nejzažších míst České republiky, její nejvyšší bod a  během cesty bude k mání i nejnižší bod.
Z technického hlediska povede trasa převážně po zpevněných cestách, výjimečně po pěších trasách či rušnějších silnicích. Jednokolka by hrubší terén určitě snesla, ale nejsem si jist, zda bych to po celou dobu, obtěžkán zavazadly, snesl i já.
Snažil jsem se co nejvíc držet cyklostezek, ať již značených, či doporučených.
Celková teoretická délka trasy je 1 881 kilometrů rozložených do 30 etap (jeden den je vyhrazen pěšímu výšlapu na Sněžku) po 60 až 80 kilometrech.
Vytvořil jsem takový plán, který zahrnuje jednotlivé etapy. Je koncipován tak, aby se denně najelo co možná nejvíc kilometrů s ohledem na členitost terénu, možnosti ubytování a celkový čas vyhrazený tomuto podniku.



1. etapa 
2. etapa 
3. etapa 
4. etapa 
5. etapa 
6. etapa 
7. etapa 
8. etapa 
9. etapa 
10. etapa
11. etapa 
12. etapa

13. etapa -  tady se budu nejspíš flákat, ale kdyby náhodou byly nějaké síly navíc, velice rád bych se pěšky vyškrábal na ten náš nejvyšší kopec

14. etapa 
15. etapa 
16. etapa 
17. etapa 
18. etapa 
19. etapa 
20. etapa 
21. etapa 
22. etapa 
23. etapa 
24. etapa 
25. etapa 
26. etapa 
27. etapa 
28. etapa 
29. etapa 
30. etapa 

Takový je plán.

Praxe

 

  

Ve skutečnosti to dopadlo trošku jinak, ale svým způsobem jsem plán, až na pár drobností, dodržel. Odpočíval jsem skutečně jen jeden den. Na Sněžku jsem nakonec kvůli nedostatečnému vybavení nevylezl, nejzažší body nenavštívil. Jen nejzažší obce. Plánovaných 30 dnů jsem nejel. Natáhl jsem to o celé čtyři. I tak si myslím, že je to na hony vzdálené odhadům některých lidí, kteří hádali dva měsíce. Jednu etapu jsem byl nucen trochu zkrátit.

1. den
2. den
3. den
4. den
5. den
6. den
7. den
8. den
9. den
10. den
11. den
12. den
13. den
14. den - skorovýšlap na Sněžku a vysedávání u piva
15. den
16. den
17. den
18. den
19. den
20. den
21. den
22. den
23. den
24. den
25. den
26. den
27. den
28. den
29. den
30. den
31. den
32. den
33. den
34. den 



7 komentářů:

  1. Sokujuci zjisteni - jedes opacnym smerem, nez jsem si to celou dobu predstavoval! Jak si na to ted zvyknu fakt netusim... Podle ceho sis to vubec vybral:)?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jen to řekni - jsem samé překvapení, co? :D Já ti ani nevím. Vždycky jsem raději jezdíval na východ než na západ. A taky, jsem levák tak možná proto jedu levotočivě.
      S krpály to nemá nic společného. Stejně je budu muset překonat všechny...

      Vymazat
    2. OK.
      Jeste jednou se musim vyjadrit k tem dennim najezdum. Vazne si myslis, ze je to realne a rozumne? Podle me ti to tu cestu bude kazit. Proc?
      1. Aniz bych chtel podcenovat tve mlade a trenovane telo, aby se pri takove namaze nahodou neobjevil za 2 tydny nejaky problem a nemusel jsi to zabalit.
      2. Misto toho, aby sis jizdu uzival, budes kazdy den ve spechu. Foceni, nataceni, zastaveni na jidlo ci pokec s lidma, sam vis, jak to hrozne zdrzuje. Takze bud budes na prejezdech vzdy makat jak blazen, abys to vse stihl, nebo bude treba nektere veci pro nedostatek casu zanedbavat a uz jsme zpet u toho, ze to nebude fajn jezdeni, ale drina a drina. A to by byla u takoveho podniku myslim skoda, ne?
      Samozrejme budu jen rad, pokud se ukaze, ze jsem se mylil, ale nevim nevim. Podle me by mela denni trasa merit do 50km, vic urcite ne.

      Vymazat
    3. Nic z toho na tomto blogu není rozumné :) Máš pravdu. Původní plán byl do 50 km, ale není na to bohužel čas. Jsem rád, že mě v práci pustí alespoň na ten měsíc.
      1. od stodvacítky se snažím zlepšovat unifyzičku. Trénovací výlety na blog nepíšu. Sice jich není tolik, kolik bych si představoval, ale pokrok je vidět. Třeba zrovna dneska jsem v kopci a v plné polní předjel UNCčko :) Samozřejmě je tu velké riziko nějakého problému (viz tvoje kolena) nebo úrazu, ale to si nevybereš.
      2. Na Vysočině (vím, chabé přirovnání k horám) jsem těch 70 km stíhal za deset hodin (včetně pokeců a obědu, pravda - netočil jsem) a to jsem hodně ušel pěšky, páč jsem schytal špatnou cestu.
      Spěchat určitě nebudu, páč to bych nevydržel a nemám to rád. Vyvážím to časem - budu jezdit od svítání do soumraku. Ta el. verze je prostě jen tak na oko. Nebudu se toho držet zuby nehty.
      Nechci vypadat jako ten nejchytřejší člověk na světě, ale zamysli se - jde podle tebe objet republiku na uni na pohodu? Podle mě rozhodně ne. A právě proto do toho jdu. Ne pro fajn výlet, ale proto, abych si sáhl co nejhlouběji to půjde.

      Vymazat
    4. Tak doufam, ze mas v zaloze jeste nejake dny navic, pripadne chapaveho zamestnavatele, ktery se nezblazni, kdyby ani to nestacilo a vratil by ses pozdeji;) A kdyby ne, zamestnavatelu jeste v zivote bude, ale objezdu republiky uz asi ne ... no ne:)?
      Na pohodu to asi nejde, ale dokazu si to predstavit jako prijemne dobrodruzo, stejne jako naprostou rasovinu. Ja bych si vybral ten prvni zpusob, ty sis vybral druhy ... tve prani sahnout si hluboko se myslim splni, snad jsi to neprecenil.
      Zrovna ctu knizku Terror od Dana Simmonse, kde banda chlapu preziva a nasledne putuje od, v oblasti polarniho kruhu, zamrzle lodi na jih do Kanady a trpi pritom jako psi. Tak nejak si predstavuji tvoji megacestu, jen pravdepodobne neumres na kurdeje:)

      Vymazat
    5. Zaměstnavatel je chápavý, ale zakázky nepočkají.
      Uvidíme jak to půjde, tedy spíš jak moc špatně to půjde a podle toho se nastaví tempo i dávky. Aby to bylo příjemné dobrodrůžo se spoustou času na focení, točení a vykecávání, musel bych mít stálého parťáka a denní dávku kolem 35 km :) To bych to taky do letošní zimy nemusel stihnout.
      Nejsem typ člověka, který jde za svým cílem za každou cenu. Vím kdy přestat. Počítám ale s tím, že i tak to bude masakr.
      Za polární kruh bych se taky někdy rád podíval ;)

      Vymazat
  2. Ahoj Tommy, viděl jsem před časem tvé video na cestě kolem republiky a jako začínající jednokolkař jsem nemohl ani uveřit, že je něco takového možné:-) Včera jsem si na tebe vzpomněl, když jsem si dával pifko v jednom penzionu ve Velké Úpě. Ani by na to nepřišla řeč, kdybych tam nebyl na jednokolce. Přišel za mnou majitel, že prý jsi u něj byl ubytovaný.. Svět je malý, ale já bych to na jednokolce nedal. Máš můj obdiv:-)
    Libor

    OdpovědětVymazat